Domácí násilí a sociální pracovníci
Domácí násilí a sociální pracovníci
Karel Janský
Psychologická poradna Doc. PhDr. Jiřího Sedláka, DrSc. Brno
karel@jansky.cz
Struktura přednášky
Klady systému
Zápory systému
Návrhy řešení
(dnešní stav neřeší aktivní prevenci)
Klady systému
Zakládání intervenčních center
- Jihočeský kraj - Diecézní charita v Českých Budějovicích
- Jihomoravský kraj - SPONDEA, o.p.s.
- Karlovarský kraj - Okresní ústav sociálních služeb v Sokolově, přísp. org.
- Královehradecký kraj - Oblastní charita Hradec Králové
- Liberecký kraj - Centrum sociálních služeb Libereckého kraje
- Moravskoslezský kraj, Ostrava, Opava, Nový Jičín - Bílý kruh bezpečí Ostrava
- Moravskoslezský kraj, Karvinsko, Frýdecko-Místecko a Bruntálsko – Interv. centrum Slezské diakonie Havířov
- Olomoucký kraj - Středisko sociální prevence Olomouc
- Pardubický kraj - SKP-CENTRUM Pardubice
- Plzeňský kraj - Diecézní charita Plzeň
- Praha - Městské centrum sociálních služeb a prevence Praha
- Středočeský kraj - Poradna pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy Rakovník
- Ústecký kraj - Občanské sdružení SPIRÁLA
- Kraj Vysočina - Psychocentrum, manželská a rodinná poradna kraje Vysočina
- Zlínský kraj - Poradna pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy ve Zlíně
Zakládání regionálních interdisciplinárních týmů
- vytvoření osobních vazeb mezi pracovníky všech spolupracujících institucí, což by následně pozitivně ovlivňovalo vzájemnou spolupráci, jejímž konečným cílem a smyslem je ochrana osob ohrožených domácím násilím a účinný postup proti jeho pachatelům;
- možnost vytvoření diskusního fóra, kde by bylo možné řešit případné problémy ve stávající komunikaci a předávat poznatky mezi jednotlivými účastníky týmu z jejich oboru činnosti. Jedná se též o možnost zpětné vazby ohledně účinnosti postupu jednotlivých složek a možných návrhů na zlepšení z pohledu ostatních kooperujících subjektů,
- zajištění lepší informovanosti o aktivitách ostatních institucí a o konkrétních možnostech, které mohou nabídnout při řešení předmětné problematiky jednak ve vztahu k ohroženým osobám a jednak ve vztahu k ostatním pomáhajícím organizacím,
- vzájemné poznání přesné náplně činnosti a organizace ostatních participujících složek,
Zakládání regionálních interdisciplinárních týmů
- vytvoření provázaného systému péče o osoby ohrožené DN a sestavení seznamu kontaktních osob za jednotlivé instituce tvořící tento systém - systém by pak odstraňoval dosavadní separované řešení případů jednotlivými zainteresovanými složkami a umožňoval pružnou komunikaci mezi nimi při jejich činnosti v rámci problematiky domácího násilí s ohledem na specifika konkrétní situace;
- vytvoření informační prostupnosti závěrů a výsledků práce týmu i na osoby, které se přímo na práci v týmu nepodílí, ale jejichž činnost spadá pod některou ze zúčastněných složek a umožnit těmto osobám v případě zájmu prostřednictvím zástupců jejich instituce předkládat týmu takové informace, náměty a návrhy, jejichž projednání v rámci činnosti týmu může být přínosné pro vzájemnou spolupráci nebo jiný z cílů týmu.
Zakládání regionálních interdisciplinárních týmů
- Policie České republiky, MŘ Brno, Skupina Domácí násilí Služby kriminální policie a vyšetřování; Policie ČR - MŘ Brno Kancelář ředitele; Městská policie Brno, Odbor prevence; Městské státní zastupitelství; Probační a mediační služba ČR; Magistrát města Brna, Odbor školství, mládeže a tělovýchovy; Magistrát města Brna, Odbor vnitřních věcí - právní oddělení; Magistrát města Brna, Odbor sociální péče - Oddělení péče o rodinu a děti; Magistrát města Brna, Odbor zdravotnictví; ÚMČ Brno - Bystrc, Odbor sociální; ÚMČ Brno - sever, Odbor sociálních věcí a zdravotnictví; ÚMČ Brno-střed, přestupkové oddělení; ÚMČ Brno - sever, Oddělení přestupků; ÚMČ Brno - Bystrc, Odbor vnitřních věcí, agenda přestupků; ÚMČ Brno - Židenice, Odbor sociální péče, školství a kultury; FN Brno, Psychiatrická klinika; Bílý kruh bezpečí; Magdalenium, o.s., zařízení Helena; Liga lidských práv - Program proti domácímu násilí; Manželská a rodinná poradna při CSS; Fond ohrožených dětí, pobočka Brno; Sdružení zdravotnických zařízení II Brno, p.o.; SPONDEA Brno, o.p.s., Krizové centrum a azylové ubytování pro matky s dětmi.
Zápory systému
Úloha Policie
- Postupům policie při kontaktu s domácím násilím je z mnoha důvodů přisuzována značná praktická závažnost. Policie je vnímána jako hlavní „brána“, kterou se dostává domácí násilí z privátního prostoru na veřejnost. Obecně lze rozlišit tři typické situace, ve kterých policie nabírá případy domácího násilí:
- výjezdy na tísňová volání a příbuzné situace (akutní varianta)
- přijímání trestního oznámení zpravidla v přímém kontaktu s poškozenou osobou (chronická varianta).
- vyšetřování závažného násilného trestného činu mezi blízkými osobami, které sdílely či sdílejí společný byt či dům (finální varianta).
Zápory systému
- Stát vstupuje přes sociálně právní oddělení do rodin. Ministerstvo práce a sociálních věcí uvažuje o zlepšení autority sociálních oddělení při jejich sociálně právní ochraně dětí. Dosavadní praxe ukazuje, že se tato oddělení soustřeďují hlavně na řešení technických a administrativních problémů. Systém sociálně právní ochrany dětí je v ČR roztříštěný. Odborníci na práva dětí více než deset roků neznají téměř nic o domácím násilí. Neprovádějí na většině z 220 pracovišť podrobné zápisy o jednání s oběťmi domácího násilí. Orgány, které mají dohlížet na práva dětí se často snaží za každou cenu zajistit rodiči - agresorovi kontakt s dítětem, i když se hrubě choval nejen k druhému rodiči, ale i k dítěti.
- O 32 % pracovníků více by potřeboval systém sociálně-právní ochrany dětí na úrovni obcí s rozšířenou působností. V případě kurátorů pro děti a mládež se jedná dokonce o 47 %. Celkem chybí cca 560 pracovníků. Vyplývá to z analýzy Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí, kterou zadalo Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).
- Na úrovni obecních úřadů obcí s rozšířenou působností má 355 pracovníků OSPOD, tj. téměř 22 % z celkového počtu pracovníků, kumulované funkce, tzn. že vedle sociálně-právní ochrany dětí vykonávají ještě další agendy.
Zápory systému
Viz pracovník MÚ Železný Brod – 6 kumulovaných funkcí:
1.SPOD
2.kurátor
3.protidrogový koordinátor
4.manažer prevence kriminality
5.národnostní menšiny
6.sociální koordinátor
Průměrný počet případů připadajících na jednoho pracovníka OSPOD na jeden rok:
(354) 362 případů
223 návštěv
74 soudních jednání
Důsledky přetíženosti
- zajišťování sociálně-právní ochrany dětí pouze v minimálním zákonném rozsahu
- nedostatek prostoru a času pro preventivní činnost, soustavnou práci s ohroženou rodinou, poskytování poradenství a terénní práci
- nemožnost větší specializace pracovníků
Díky praktické nemožnosti kontroly a vymahatelnosti OSPOD
1.Odlišná úroveň výkonu sociálně-právní ochrany na jednotlivých OSPOD;
2.nedostatečné sjednocení metod práce a postupů pracovníků OSPOD;
3.nevymahatelnost nápravy pochybení OSPOD, která jsou ze strany MPSV nebo krajského úřadu shledána v rámci kontroly nebo prošetřování stížností.
Nedostatky OSPODu v ochraně dětí
- nedostatečné působení na dítě a rodiče, včetně poradenské činnosti dle ustanovení § 11 zákona o sociálně-právní ochraně dětí;
- nedostatečné působení na rodiče, aby plnili povinnosti vyplývající z rodičovské zodpovědnosti [§ 10 odst. 1 písm. b) a c)], častá absence poskytnutí informací o právech a povinnostech jak dítěte, tak rodičů a zejména o následcích jejich jednání (např. bránění druhému rodiči v kontaktu s dítětem);
Zákon o sociálně-právní ochraně dětí 359/1999 Sb.
- §11
- Poradenská činnost
- §11 (1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností
- a) pomáhá rodičům při řešení výchovných nebo jiných problémů souvisejících s péčí o dítě,
- b) poskytuje nebo zprostředkovává rodičům poradenství při výchově a vzdělávání dítěte a při péči o dítě zdravotně postižené,
- c) pořádá v rámci poradenské činnosti přednášky a kurzy zaměřené na řešení výchovných, sociálních a jiných problémů souvisejících s péčí o dítě a jeho výchovou,
- d) zajišťuje přípravu fyzických osob vhodných stát se osvojiteli nebo pěstouny k přijetí dítěte do rodiny a poskytuje jim poradenskou pomoc související s osvojením dítěte nebo svěřením dítěte do pěstounské péče, zejména v otázkách výchovy dítěte.
- §11 (2) Krajský úřad je povinen alespoň jednou v roce zabezpečit konzultace o výkonu pěstounské péče. Konzultací se kromě odborníků na řešení výchovných a sociálních problémů zúčastňují také pěstouni, kteří mají trvalý pobyt na území kraje; konzultací se mohou zúčastnit též děti svěřené těmto pěstounům do pěstounské péče a další fyzické osoby, které tvoří s pěstounem domácnost.9a)
- §11 (3) Preventivní a poradenská činnost podle §10 odst. 1 písm. b), c) a f) a poradenská činnost podle odstavce 1 písm. a) a b) se poskytuje i jiným osobám odpovědným za výchovu dítěte.
Zákon o sociálně-právní ochraně dětí 359/1999 Sb.
- ČÁST TŘETÍ
- OPATŘENÍ SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANY
- HLAVA I
- PREVENTIVNÍ A PORADENSKÁ ČINNOST
- §10
- §10 (1) Obecní úřad je povinen
- b) působit na rodiče, aby plnili povinnosti vyplývající z rodičovské zodpovědnosti, c) projednat s rodiči odstranění nedostatků ve výchově dítěte,
Nedostatky OSPODu v ochraně dětí
- nedostatečná aplikace ustanovení § 12 zákona o sociálně-právní ochraně dětí, např. absence jednání s oběma rodiči, snaha v rámci těchto setkání za účasti orgánu sociálně-právní ochrany dětí podnítit rodiče k uzavření mimosoudní dohody; přímé poučení otce nebo matky, aby nezasahovali do zákonem garantovaných rodičovských práv druhého z nich, nebo poučení rodičů o právech nezletilých apod.);
- nedůsledné vedení spisové dokumentace, které vede k nepřezkoumatelnosti sociální práce s rodinou;
- nevyužíváním možnosti vyplývající z novely č. 134/2006 Sb. – tj. ustanovení § 12, jenž umožňuje orgánu péče o dítě nařídit rodičům povinnost navštívit specializovanou rodinnou či pedagogicko-psychologickou poradnu;
- 134/2006 Sb. - změna zákona o sociálně-právní ochraně dětí a někt. dalších zákonů
Zákon o sociálně-právní ochraně dětí 359/1999 Sb.
- §12
- Obecní úřad obce s rozšířenou působností může uložit rodičům povinnost využít pomoc odborného poradenského zařízení pokud rodiče nezajistili dítěti odbornou pomoc, ačkoliv dítě takovou pomoc nezbytně potřebuje a obecní úřad obce s rozšířenou působností takovou pomoc dítěti předtím doporučil. Obecní úřad obce s rozšířenou působností může tuto povinnost uložit i osobám odpovědným za výchovu dítěte.
Nedostatky OSPODu v ochraně dětí
- nepodchycení situace v problematických rodinách v raném stadiu a absence následné sociální práce – jakkoli se může rodina jevit jako „problematická“ a těžko komunikující, je třeba klást důraz na poskytování preventivní a poradenské pomoci a včasné detekování možných patologických jevů v rodině a následné okamžité přijetí výchovných opatření dle zákona o sociálně-právní ochraně dítěte;
- absence systému sociální práce, tzn. vytvoření individuálního aktivizačního programu pro rodinu za spolupráce jejích členů, včetně poučení o možných sankcích za jeho neplnění, resp. návaznosti výchovných opatření.
Zápory systému
- Městských nebo obecních úřadů, je v České republice celkem 222. Proškolení všech zaměstnanců sociálních útvarů je v krátké době neřešitelné a spoléhat se pouze na školení je důležité, ovšem zároveň zavádějící.
- Občanská sdružení i státní organizace, vydaly velké množství letáků, které jsou přístupné všem, kteří přijdou na úřad, do čekárny lékaře apod. Obsahují důležité informace (např. o možnosti trestně stíhat pachatele, o postavení osoby ohrožené domácím násilím, adresy a telefonní čísla pomáhajících organizací, návod na bezpečnostní plán obětí DN, popis typických znaků DN, informace o syndromu týrané ženy, příklady způsobů napadání násilníkem, návody jak chránit děti před DN, charakteristiky mýtů o DN, návod jak se zachovat při nenadálém útoku, o bezplatné pomoci obětem DN atd.). Podle našeho názoru jsou sice letáky dobrá věc, ale pomoc obětem DN příliš neposkytují.
Návrhy řešení
Národní akční plán
- Nepříznivý stav by měl pomoci řešit „Národní akční plán k transformaci a sjednocení péče o ohrožené děti na období 2009 až 2011“ (NAP), který se postupně naplňuje. Mimo jiné počítá s propojením všech služeb pro ohrožené děti v regionech a stanovením standardů kvality, které budou závazné pro všechny organizace a osoby působící v této oblasti. Zároveň by podle NAP mělo dojít k sjednocení péče o ohrožené děti a nastavení optimalizace řízení a financování.
Návrhy řešení
Doporučení výboru OSN
- Výbor OSN pro lidská práva doporučil ČR, aby se v ČR uplatňovala Úmluva v celé její šíři, a to pomocí spolupráce státních orgánů s nestátními organizacemi. Na základě tohoto doporučení se měl realizovat jeho převod do všech státních orgánů a organizací, které by měly při projednávání DN začít uplatňovat Úmluvu.
- V praxi to ale příliš poznat není. Zákon č. 108/2006 Sb. o sociálních službách a vyhláška č. 505/2006 Sb.je pro praktickou realizaci neobyčejně komplikovanou normou.
Řešení - Rodinné týmy
- Mají sloužit jako prostředník mezi rozvádějícími se nebo rozcházejícími se rodiči, kdy se jedná také o nezletilé děti. Jejich působení je nezbytné při řešení různých forem domácího násilí. Sestavení takových rodinných týmů a jejich uvedení do praxe ulehčí práci soudů a navíc zprůhlední, zefektivní a zkrátí celé řízení před soudem. Struktura takových rodinných týmů by byla například následující:
- Rodinné týmy nejsou určeny primárně jako pomocník obětem domácího násilí, ale snaží se tyto negativní jevy aktivně předcházet, a to ne pouze formou prevence, nýbrž formou aktivního dohledu a dozoru.
- Vedoucím týmu a jeho koordinátorem by byl vždy orgán sociálně-právní ochrany dětí, který by také určoval, který člen rodinného týmu bude řešit jaký konkrétní úkol. Psycholog třeba zajistí pohovor s dítětem a rodiči, OSPOD navštíví rodinu a přezkoumá placení výživného a nevládní organizace zkontroluje předávání dětí.
- Příklad použití rodinného týmu může být následující. Soud schválí dohodu rodičů o styku s dětmi a o výživném na nezletilé děti. Jedna strana dohodu nebude plnit bez zřejmého důvodu, který by musel být vysvětlen rodinnému týmu, např. prostřednictvím OSPOD.
- Žena třeba uvede, že otec týrá dítě – a některá ze složek rodinného týmu si v krátké době předvolá podezřelého rodiče s dítětem k odbornému pohovoru. Jiný příklad – matka přestane dávat dítě otci v dohodnutých termínech a otec požádá OSPOD jako vedoucího rodinného týmu o spolupráci. Situace se začne řešit v rámci týdnů, maximálně měsíců. Rozhodně ne v řádu let, jak je tomu v dnešní soudní praxi.
- Rodinný tým, aby se nestal „zbraní jednoho rodiče proti druhému“, provede neohlášenou kontrolu několika předání dětí. V případě, že se styk neuskuteční, odborník z rodinného týmu sepíše zápis, že například matka nepředala děti otci, anebo že si otec pro děti vůbec nepřišel. Uvedená, předem neohlášená kontrola se ještě minimálně jednou zopakuje a výsledek je možno do tří měsíců odeslat prostřednictvím vedoucího rodinného týmu na soud. Samozřejmě, že nejdříve se odborníci z rodinného týmu pokusí mezi rodiči nastolit smír a zajistit dodržování dohod.
- Pokud se jeden z rodičů odmítne účastnit sezení organizovaných některou složkou rodinného týmu, bude mu to přičteno ke škodě. Rodinné týmy mohou takto řešit i problematiku výživného. Celá činnost je postavena na skutečnosti, zda rozhádané strany dodržují předem dohodnutá pravidla. Pokud ne, ve velmi krátké lhůtě se o tom dozví soud. Ten zatím nemusí zakročit, ledaže by jakkoli hrozilo přímé ohrožení dětí.
- Může nastat i jiný příklad. Problém se nevyřeší a jeden z rodičů se tedy sám obrátí na soud. Ten již ovšem nemusí provádět zdlouhavá šetření, protože většinu podkladů dostane od rodinného týmu. Rozhodnutí tak padne do půl roku, ve složitějších případech do jednoho roku. Pokud soud zjistí potřebu ještě dalších skutečností, toto za něho provede některá složka rodinného týmu.
- Obrátí-li se na soud rodič bez dřívějšího kontaktování rodinného týmu, je to možné, ale pro soud to bude znamením, že není něco v pořádku, když uvedený rodič nevyužil nejdříve možnosti vyřešit situaci prostřednictvím rodinného týmu. Na druhé straně zůstává právo rodičů obrátit se na soud přímo, když například je bezdůvodně šikanován rodinným týmem. Tento problém již musí posoudit soud.
- Uvedený návrh rodinných týmů si neklade za cíl zvládnout všechny problémy, ale jeho úkolem je počet problémů minimalizovat hned v zárodku. Rodinný tým, na který se rodiče mohou obrátit, určí soud, s možností řešení podjatosti tohoto rodinného týmu na základě podání některého z rodičů a jeho výměny.
- Nejhorším prohřeškem kteréhokoli z rodičů bude, když bezdůvodně nebude dodržovat sjednanou dohodu či nařízení soudu. Tady nastoupí podobná situace, jako je například v obchodním styku směnka. Soud okamžitě udělí „neposlušnému“ rodiči sankce bez zdlouhavého dokazování, případně ihned rozhodne o změně výchovné péče. Když se jeden z rodičů předem neobrátí na rodinný tým a začne u soudu očerňovat druhého rodiče „jako blesk z čistého nebe“ až u soudního jednání, přičte se mu to rovněž k tíži.
Konec prezentace
Děkuji za Váš čas a pokud budete mít připomínku či nápad k tomuto tématu, uvítám ho třeba prostřednictvím e-mailu:
karel@jansky.cz